Víme, co se má dělat. Ať už 1. května vyrazíte pod rozkvetlou třešeň, nebo naopak v jeho předvečer oholíte, ozdobíte a postavíte strom jako májku. Prostě se to tak dělá. Člověk se vyvětrá a často pěkně protáhne. Ale málokdo už v hlavě nosí, co se za prvomájovými tradicemi opravdu skrývá – a kde se vůbec vzaly.
Proč stavíme májku?
No, to je otázka – ve skutečnosti se to totiž přesně neví. Nejpravděpodobněji (ale pořád s otazníkem) jde o starogermánský pohanský zvyk. Vztyčením stromu ve vsi se do ní měl přivést „duch lesa“ a zajistit tím jeho požehnání.
Zajímavé je, že tradice přežila i silný křesťanský nátlak, který spoustu ostatních pohřbil. Případně pozměnil tak, aby zvyky odpovídaly náboženskému učení.
U jedné teorie ale vědci nekončí
Někteří folkloristi mají zato, že jde o symboliku spojenou s tzv. axis mundi. Ten značí střed světa, který rozděluje podsvětí, nebe a pozemský život. Nalezneme ho v mnoha kulturách v podobě stromu, lana nebo třeba hory.
Zazněly také myšlenky, že májka:
- symbolizuje stopořený penis, z čehož měl radost hlavně Sigmund Freud. Nicméně vědci došli k závěru, že nic takového v minulosti vystopovat nelze.
- byla jen formou oslavy příchodu teplých měsíců.
- měla chránit před čarodějnicemi, které se symbolicky ten samý večer nebo v předvečer pálily.
Hanba tomu, kdo májku neuhlídá
Ať už to ale u nás začalo jakkoliv, jedno bylo jisté. Májka se musela hlídat přes noc, aby ji neukradly sousední vesnice. Pokud k tomu došlo, znamenalo to ostudu široko daleko. Od toho se později ustupovalo, protože pod závojem noci a předešlých slavností docházelo ke zraněním.
| Za okupace během 2. světové války se stavění májek úplně zakázalo. I tak si ale tradice našla cestu zpátky – hlavně tedy na vesnicích. |
Májka ve znamení lásky
První zmínky o májce z českých zemích našel národopisec Zdeněk Zíbrt a pocházejí z roku 1422. Tenkrát chlapec postavil máj před dveřmi své milé a získal její ruku. Věří se ale, že se stavěly dávno před tím.
Tenhle zvyk v 18. století ale nabyl takových rozměrů, že se na Blatensku pod pohrůžkou pokuty zakázal. V 19. století se zákaz rozšířil po většině našeho území. Docházelo totiž ke kácení stromů hlava nehlava.
Pusa pod třešní jako novinka
Narozdíl od stavění májky se líbání pod rozvetlým stromem datuje jen do 20. století. Vliv nejspíš hrál Karel Hynek Mácha a romantismus.
Tradice se rozmohla především ve městech, ze kterého se ve znamení romantické nálady ve společnosti vyráželo do přírody a oslavovalo lásku. Pusa pod rozkvetlou třešní, višní nebo jabloní byla symbolem věčného citu. A narozdíl od májky u ní nešlo o život.